HISTORIE LANOVÉ DRÁHY PANCÍŘ | LANOVKA PANCÍŘ. Lyžování Špičák, Železná Ruda, Šumava

Vrcholek hory Pancíř (1214 m.n.m.) odedávna lákal turisty svou výhodnou polohou nad špičáckým nádražím, nádherným výhledem na hřeben Jezerní hory, Velký Javor a za příhodných podmínek i vzdálené alpské velikány. Již v roce 1880 zde Rakouský turistický ruch nechal zbudovat jednoduchou vyhlídkovou konstrukci, ta se však ani nedožila konce století. V květnu roku 1923 Klub československých turistů přijal rozhodnutí vybudovat na vrcholu řádnou turistickou chatu s nízkou rozhlednou. Projekt vypracoval architekt Janovský z Klatov a železnorudský stavitel Kuchler ji za pouhých pět měsíců vystavěl. Chata pojmenovaná po Jaroslavu Mattušovi, propagátoru šumavské turistiky, byla slavnostně otevřena 28. září 1928.

Od špičáckého nádraží k chatě však návštěvníky čekal pořádný výšlap skoro o 400 výškových metrů. Čs. ústřední železniční rada na svém jarním zasedání v roce 1935 projednala návrh člena rady Otty Weissbergera, aby ministerstvo usilovalo o zřízení kabinové lanové dráhy od špičáckého železničního tunelu na Pancíř. V podrobném zdůvodnění žádosti je zmíněna frekvence vykazovaná stanicemi Špičák a Hojsova Stráž a to 75 000 osob ročně, frekvence pěších příchozích a motoristů byla odhadnuta na 25 000 osob. Na jaře 1936 na základě podnětu od ředitele městských úřadů v Klatovech byl vypracován první předběžný projekt lanovky. Jak se můžeme v úvodu projektu dočíst: Dle iniciativního návrhu ředitele F. Alberta z Klatov vypracovala ochotně fa. Fr. Wiesner v Chrudimi. Wiesnerova strojírna měla již za sebou úspěšnou stavbu kabinové lanovky na Černou horu v Krkonoších a Ještěd nad Libercem. Zároveň se jí rozbíhaly práce na stavbě lanovky na Lomnických štít. Strojírna tedy iniciativně předložila dvě varianty projektu:

• I. Trasa přímo od špičáckého nádraží měla délku 2820 m a předpokládala se na ní mezistanice Hofmanky. Nevýhodou trasy však bylo, že vedla většinu své délky přes soukromé domovní pozemky a také se poukazovalo na její obnaženost vůči německé hranici.
• II. Trasa o délce 2400 metrů vycházela od strážního domku č.9 nedaleko severního portálu špičáckého tunelu (zřejmě se předpokládalo zřízení zastávky). Trasa vedla výhodně přes lesní pozemky. Předpokládalo se zřízení mezilehlé stanice „Černé jezero“ nedaleko špičáckého sedla.

Alespoň teoreticky byla zvažována varianta přímo z městysu Železná Ruda, ale pro četné technické a administrativní problémy byla rychle zamítnuta. Obě hlavní varianty byly ještě znovu rozpracovány, dokonce byl vypracován i jízdní řád lanové dráhy tak, aby navazoval na vlaky na trati Železná Ruda – Plzeň. Jízdní doba na lanové dráze se předpokládala 8 minut, při níž kabiny překonaly převýšení 360 metrů. Pak však bohužel projekt zamířil do ztracena. Další podrobnosti o něm skrývá Okresní archiv v Klatovech.

Lanové dráhy se Pancíř dočkal až po válce. V roce 1963 byl vypracován projekt dvoustupňové jednosedačkové lanové dráhy, o rok později začaly stavební práce a koncem roku 1970 byl zahájen zkušební provoz.

Výrobcem lanovky byl národní podnik Transporta Chrudim, pokračovatel tradice po firmě Františka Wiesnera.

Zdroj: Miroslav Klas - www.spvd.cz